Historicky cenné omítky pomůže chránit pětiletý projekt Katedry stavebnictví VŠTE
Vývojem omítkových směsí pro opravy historicky významných objektů z 1. poloviny 20. století se bude v následujících pěti letech zabývat VŠTE ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a pražskou ČVUT. Projekt má za cíl analyzovat složení tvrdých omítek a fasád a následně vytvořit postup obnovy povrchových vrstev historicky cenných budov.
V první fázi dojde k vytipování 100 objektů, které mají historicky zajímavé fasády nejen z hlediska materiálu, ale i ztvárněním. Do této kategorie spadají například řadové domky pro dělníky v oblasti Ostrava-Poruba, které mají fasády s řadou dekorativních prvků. Vytipované budovy jsou staré 70 let a více a dochází u nich k degradacím, které jsou nevyhnutelné – například do nich proniká podzemní vlhkost. „Účelem projektu je zmapovat tyto historické omítky a udělat analýzu jejich složení. Chceme zjistit, jaké se používaly materiály od pojiv a kameniv až po technologie, jakými byly nanášeny,“ vysvětluje Ing. Jaroslav Pokorný, Ph.D. z Katedry stavebnictví VŠTE.
Z první poloviny 20. století sice existuje stavební dokumentace, nicméně dříve se omítky vyráběly přímo na stavbách a jejich složení bylo různé a závislé na surovinách. Jak si mistr připravil omítku, bylo jeho know-how. Dnes je oproti tomu přesně definováno, jaké je složení směsí. Na základě výsledků rozboru fyzikálních vlastností a chemického složení odborníci vyvinou více typů alternativních směsí, se kterými bude možné v budoucnu tyto hodnotné fasády opravovat. „Nejde o to, že bychom neměli modernější směsi, ale ty nerespektují vlastnosti materiálů původních. Tyto starší budovy mají problém s vlhkostí a tomu je potřeba se přizpůsobit, vytvořit optimální složení,“ doplňuje Pokorný. „Výsledkem nebude jedna receptura, ale bude to návrh několika typů receptur. Možná zjistíme, že nějaké typy objektů mají podobné složení omítek, ale potřebné vlastnosti tvrdých omítek se budou u jednotlivých objektů lišit.“
Jak bude probíhat samotný výběr budov? „Vybírat budeme v koordinaci s Národním památkovým ústavem, který udělá první vytipování. Následně proběhne konzultace s ČVUT a do projektu začleněnými odborníky, kteří mají dlouholetou praxi v problematice památkové obnovy. Dalším zásadním krokem bude to, abychom našli společnou řeč s majiteli objektů – ne každý může souhlasit s odebráním vzorku fasády,“ vysvětluje Pokorný. Katedra stavebnictví VŠTE bude provádět odběry, analýza vzorků bude probíhat na pražské ČVUT. V součinnosti poté vzniknou alternativní směsi.
Výsledky projektu budou přínosem především pro Národní památkový ústav, který takto získá seznam vhodných směsí pro opravy a obnovy objektů. Zapojené výzkumné instituce zároveň získají cenná data o materiálech používaných v minulosti. „Uvidíme, jak se typy materiálů zpracovávaly, můžeme obohatit naši výuku a zjistit, zda je možnost začlenit tyto experimentální práce ve stavebnictví,“ doplňuje Ing. Michal Kraus, Ph.D., vedoucí Katedry stavebnictví VŠTE. „Také se budou moci zapojit studenti VŠTE, podílet se na laboratorních zkouškách. Pod vedením odborných osob se budou podílet na odborných činnostech, na návrhu dílčí směsi, zkoušet vlastnosti a v rámci toho si splnit svoji kvalifikační práci,“ dodává Kraus.
Projekt je teprve v počátcích, ale již nyní je zřejmé, že součinnost dvou vysokých škol s památkovým ústavem pomůže zachovat hodnotné objekty v jejich původní podobě. „Některé starší objekty s architektonicky cennými fasádami prozatím památkově chráněné nejsou, ale přijde období, kdy chráněné budou a potom bude výhodou pro vlastníky, že jsou již vytvořené alternativní směsi pro opravy a popsaný správný postup,“ uzavírá Pokorný.
O průběhu projektu vás budeme informovat.