Presta zná své vítěze!

Nejlepší studentskou prací ve školním kole se prezentovala Iveta Vrkočová, která obsadila první místo. Na druhé příčce se umístil Bc. Eduard Namjak a pomyslnou první trojku uzavírá Bc. Pavel Ferling. Všechny oceněné jsme požádali o krátký rozhovor – jejich odpovědi si můžete přečíst níže.

V krajském kole soutěže PRESTA student 2022-2024, kategorie Vysokoškolské práce jihočeských stavebních škol, se umístil na prvním místě student Bc. Eduard Namjak s prací Krytý bazén s restaurací a wellness – Muréna. Projekt byl zpracován v rámci předmětů Ateliér I až Ateliér III, pod vedením Ing. Michal Kraus, Ph.D. a Ing. et Ing. Petra Machová,  Ph.D. Pro tohoto studenta je to již druhé vítězství soutěži PRESTA student.

Iveta Vrkočová (1. místo ve školním kole)

Můžete nám představit svůj projekt a říct, čemu se věnujete?
Můj projekt se zaměřuje na návrh letecké školy na letišti v Táboře. Jedná se o multifunkční objekt, který kombinuje výukové prostory – učebny, plánovací místnost a další zázemí pro studenty – s administrativními kancelářemi a sociálním zázemím. Kromě toho jsem do návrhu zahrnula i společenské prostory, například klubovnu, a nezbytnou řídicí věž.

Jak jste se dostala k nápadu, na kterém váš projekt stojí?
K letectví mám blízko od dětství – můj tatínek létá od mládí a tuto vášeň přenesl i na mě. Sama jsem dnes privátní pilotkou motorových letadel a vlastním pilotní licenci i na větroně a ultralehká letadla. Díky tomu jsem mohla propojit dvě oblasti, které mě nejvíce zajímají – stavitelství a letectví. Téma letecké školy jsem zvolila nejen proto, že je mi blízké, ale také proto, že se jedná o originální a poměrně unikátní projekt. Inspirací mi byla absence moderních a kapacitně vyhovujících letištních budov v České republice. Téměř všechny současné objekty sportovních letišť jsou zastaralé a neodpovídají aktuálním potřebám provozu. Můj projekt letecké školy přímo reaguje na situaci Aeroklubu Tábor, kde chybí adekvátní prostory pro teoretickou výuku, administrativu, zázemí pro piloty nebo například funkční řídicí věž. Na tento projekt navazuje i moje bakalářská práce, která se zabývá komplexní modernizací celého areálu letiště v Táboře – modernizací stávajících budov i návrhem nových objektů, které doplní chybějící funkce.

Co pro vás bylo na začátku nejtěžší a jak jste to překonala?
Od začátku jsem měla jasnou představu o tom, co chci vytvořit – jak by měla letecká škola vypadat, kam ji umístit a jaké funkce by měla zahrnovat. Díky tomu byl celý proces poměrně plynulý a můj finální návrh je v podstatě jen mírně upravenou verzí mé první vize. Samozřejmě bylo třeba řešit některé složitější části projektu, ale nečelila jsem žádným zásadním překážkám. Svou roli v tom určitě hrálo i to, že už 6 let pracuji při škole v projekční kanceláři, což mi dalo praktické zkušenosti při návrhu.

Co byste poradila někomu, kdo teprve začíná?
V ateliérové tvorbě je podle mě vhodné zvolit si originální téma. Každý rok se opakují podobné projekty – knihovny, mateřské školy, sportovní centra… Pokud si vyberete něco méně obvyklého, nejenže se vyhnete srovnání se staršími ročníky, ale také tím můžete více zaujmout vyučující. Myslím si, že když je téma nové a neotřelé, vzbuzuje větší zájem, což může být výhoda při konzultacích i celkovém hodnocení.

Bc. Eduard Namjak (2. místo ve školním kole, 1. místo v krajském kole)

Můžete nám představit svůj projekt a říct, čemu se věnujete?
Věnuji se projekční a inženýrské činnosti v oblasti pozemních staveb. Můj aktuální projekt se zaměřuje na návrh krytého bazénu s restaurací a wellness v Českých Budějovicích. Objekt je unikátní svými organickými křivkami a dynamickým tvarem. Má dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží ve kterých se nachází několik bazénů vířivek, saun a relaxačních zón. Součástí vnitřních prostor je také restaurace a bar pro návštěvníky. Ve venkovních prostorech se pak nachází několik druhů bazénů a ploch pro volnočasovou aktivitu. Atraktivitu objektu zvyšuje přístup na vegetační střechu, kde mohou návštěvníci relaxovat a vychutnávat si výhled, zejména během horkých letních dnů.

Jak jste se dostal k nápadu, na kterém váš projekt stojí?
Inspiraci pro tvarové řešení objektu jsem čerpal z mořského ekosystému, který mi připadal pro daný typ stavby tematický. Chtěl jsem, aby budova působila dynamicky a organicky, což se odráží v jejích křivkách a celkovém designu. Pohled ze vstupního prostoru je navržen tak, aby připomínal dravou mořskou rybu – murénu, čímž dodává objektu jedinečný vizuální charakter a symboliku spojenou s vodním světem.

Co pro vás bylo na začátku nejtěžší a jak jste to překonal?
Nejtěžší bylo efektivně přizpůsobit dispoziční uspořádání tak, aby vyhovovalo všem mým kritériím. Zároveň jsem se potýkal s výzvami v konstrukčním řešení, které vyžadovalo pečlivé promyšlení a optimalizaci. Postupně jsem však našel vhodná řešení a myslím si, že se mi nakonec podařilo všechny problémy elegantně vyřešit.

Co byste poradil někomu, kdo teprve začíná?
Trpělivost a chuť tvořit.

Bc. Pavel Ferling (3. místo ve školním kole)

Můžete nám představit svůj projekt a říct, čemu se věnujete?
Mým projektem je terasový bytový dům s garážemi, který jsem začal zpracovávat už v rámci předmětů Projekt I–III a následně ho rozvinul do diplomové práce. Jde o pětipodlažní stavbu umístěnou v jižní části města Cheb, která kromě 18 bytových jednotek zahrnuje i kavárnu a co-workingovou kancelář. V návrhu jsem se snažil reagovat na specifika lokality, reflektovat aktuální urbanistický a sociální kontext lokality a nabídnout model kvalitního, udržitelného a současného městského bydlení.

Jak jste se dostal k nápadu, na kterém váš projekt stojí?
Na úplném začátku byl los v Projektu I., kdy jsem si toto téma vytáhl. Pak jsem měl v podstatě dvě klasické možnosti kam terasový bytový dům umístit, a to buď do svahu nebo na rovinu. Já jsem si zvolil takovou třetí cestu a vybral jsem pozemek v hustší městské zástavbě, který sice ve svahu je, ale v opačném směru. Pak už jsem vycházel z konfigurace pozemku, požadavků územního plánu a svojí vize. Chtěl jsem využít školní projekt jako příležitost zkusit si věci, ke kterým se v praxi málokdy dostaneme, a trochu si s návrhem pohrát. Například jsem skryl garáže pod terén a nad nimi navrhl obytnou terasu, nebo jsem vytvořil výrazný hmotový výřez přes dvě podlaží.

Co pro vás bylo na začátku nejtěžší a jak jste to překonal?
Nejtěžší pro mě bývá utřídit si myšlenky na začátku návrhu. Na začátku návrhu se vždy snažím udělat co největší rešerši, nasbírat co nejvíc inspirace, podkladů, požadavků – a pak mám v hlavě solidní informační šum. Tentokrát se mi ale docela podařilo vytvořit si jasnou vizi, podle které jsem návrh stavěl. Ta vize stála na urbanistickém zhodnocení lokality, aktivním parteru, propojení veřejného a soukromého prostoru, komunitních zónách, energetické efektivitě, návratu zeleně a celkově na tom, co bych označil za kvalitní současné bydlení.

Co byste poradil někomu, kdo teprve začíná?
Asi hlavně obrnit se trpělivostí. Někdy je to dost náročné, ale když se to člověk naučí brát s klidem a nadhledem, jde to zvládnout. Mně se hlavně vyplatilo poslouchat ty, co mi chtěli poradit, a přemýšlet nad tím, co a proč mi říkají. Taky si myslím, že občas nejde jen o to splnit zadání, ale opravdu se něco naučit a trochu se v tom seberealizovat. Řekl bych že když do toho člověk dá o něco víc než jen nutné minimum, tak se to často vrátí. Mně se to vyplatilo jak v profesním, tak v osobním životě.

Všem, kteří se do soutěže zapojili, děkujeme za skvělé projekty.